Gotický hrad dal postavit Přemysl Otakar II. na vysokém ostrohu nad údolím Moravice a Hradečné, aby chránil jantarovou stezku. Hrad se stal sídlem Přemyslova nejstaršího syna, levobočka Mikuláše I., zakladatele rodu opavských Přemyslovců. Po bitvě na Moravském poli (1278)přešel na královnu vdovu Kunhutu, která se tady nechala tajně oddat se Závišem z Falkenštejna. Po Přemyslovcích drželi hrad synové Jiřího z Poděbrad a Matyáš Korvín.

Roku 1531byl hrad značně poškozen požárem a na sklonku 16. století byl zčásti renesančně přestavěn (severní a východní trakt tzv. Bílého zámku). Západní křídlo bylo přistavěno až po třicetileté válce. Posledními majiteli byli Lichnovští, slezská knížata, která zámek vlastnila od roku 1777. Lichnovští ze zámku vytvořili centrum kulturního života, především hudebního.

Po ničivém požáru, který zámek poškodil roku 1796, byly budovy Bílého zámku přestavěny empírově a v této podobě se zachovaly dodnes. Současně byl založen přírodně-krajinářský park, který se svou rozlohou 30 ha stal jedním z největších zámeckých parků u nás.

V osmdesátých letech 19. století byl postaven mohutný pseudogotický Červený zámek, vstupní brána a hospodářské budovy, čímž byl stavební vývoj zámku dokončen.V Bílém zámku jsou přepychově zařízené reprezentační salony a hostinské apartmány. Samostatně lze navštívit expozice o dějinách zámku a také zámeckou galerii s malířskými, sochařskými a grafickými sbírkami. Je tu i památník Ludwiga van Beethovena a Ferenze Liszta.

Zámek Hradec nad Moravicí je národní kulturní památkou.

V místní části Podolí se nachází novogotická hřbitovní kaple sv. Jakuba s řadou náhrobků příslušníků rodu Lichnovských. 

Hradec nad Moravicí se nachází 7km jižně od Opavy.