Město Bruntál založil v roce 1213 vévoda Vladislav Jindřich. Již od 14. století bylo díky těžbě zlata a stříbra správním centrem oblasti. V polovině 15. století získali bruntálské panství páni z Vrbna, kteří zde založili bruntálský hrad. Pak přišla Bílá hora, Jan z Vrbna a Heraltic musel opustit zemi a zkonfiskovaný majetek připadl Řádu německých rytířů. Řád rozvinul těžbu zlata, hutnickou a zbrojařskou výrobu a postavil mnoho sakrálních staveb v barokním slohu.

Ozdobou města je děkanský kostel Nanebevzetí Pany Marie s renesanční sgrafitovou výzdobou a s náhrobky čtyř pánů z Vrbna. K barokním skvostům patří klášter piaristůs kostelem Panny Marie Utěšitelky. Jeho zvony prý začaly samy od sebe bít, když se k městu blížilo nebezpečí. Na hřbitově u zdi je pomník Řádu německých rytířů.

Od roku 1992 je centrum Bruntálu památkovou zónou.

Krásnou renesanční stavbou je Gabrielův dům.  V domě slavné herečky Therese Hedviky Kronesové, kterou její talent přivedl z místní ochotnické scény až do vídeňského divadla, můžete poobědvat v restauraci Terezka.  

Bruntálský zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova, uzavírající trojúhelníkové zámecké nádvoří. Nádvorní stěna je zdobena nádhernou pozdně renesanční arkádou, na západní straně přiléhá čtyřpatrová hranolová věž.

Současný vzhled monumentální budovy bruntálského zámku pochází z 18. století. Dříve stával na tomto místě pozdně gotický hrad, který v 16. století renesančně přestavěli původní majitelé -- páni z Vrbna. Z té doby se dodnes zachoval arkádový ochoz nádvoří. Po roce 1620 připadl zámek Řádu německých rytířů (osobně připadl jejich velmistru, který byl bratrem císaře Ferdinanda II.). V majetku řádu zůstal po více než 300 let. Zámek poškozený za třicetileté války měl být počátkem 18. století stržen. K demolici však nedošlo a nakonec bylo přistoupeno k rekonstrukcím, které v letech 1766 -- 1769 vytvořily základ dnešní vnější i vnitřní podoby zámku. Barokní přestavba proběhla pod vedením architekta F. A. Neumanna.  Za ní došlo k sjednocení podlaží budov, byl vybudován mohutný barokní vstupní portál a schodišťový trakt.

Nová stavební činnost ožila teprve na sklonku 19. století, kdy poslední velmistr řádu z rodu Habsburků arcivévoda Evžen provedl řadu úprav, které daly budově i jejímu okolí konečný a dodnes zachovaný vzhled. Po vzniku Československa byl zámek konfiskován, soudní dvůr v Haagu nakonec rozhodl spor o pravoplatnost konfiskace ve prospěch Řádu německých rytířů -- ti zde sídlili do roku 1939. Po osvobození se celý majetek včetně zámku stal státním vlastnictvím. V poválečných letech byl zámek vyklizen a použit pro potřeby úřadů a posádkové správy. Nález původních rokokových maleb mimořádné kulturní hodnoty vedl k rozhodnutí uvolnit budovu pro kulturní účely. Po provedení nákladných restaurátorských prací v letech 1958 - 1960 byla první část zámku zpřístupněna veřejnosti. Práce však nebyly provedeny kvalitně a tak v osmdesátých letech musel být zámek opět uzavřen a znovu rekonstruován.

Renesanční barokizovaný zámek je sídlem regionálního Muzea v Bruntále, které zde má odborná pracoviště, muzejní knihovnu a fotooddělení s fotoarchivem. Historie bruntálského muzea se vyvíjela nezávisle na historii budovy zámku. V roce 1907 vznikl Muzejní spolek. První sbírky (převážně starožitností) byly umístěny v budově německé obecné a měšťanské školy, poté v budově reálného gymnázia, kde byly také vystaveny. Vlastní budovu získalo muzeum roku 1915 zakoupením renesančního Gabrielova domu na náměstí. Slavnostní otevření se uskutečnilo o rok později. Do roku 1945 vydržoval muzeum Muzejní spolek, v letech 1945 - 1952 je spravoval Místní národní výbor v Bruntále a v roce 1952 přešla správa muzea pod okresní národní výbor a muzeum se stalo celookresním zařízením. Po provedené rekonstrukci v letech 1958 a 1959 započala příprava nové expozice v adaptovaných prostorách bruntálského zámku. Expozice byla v roce 1960 zpřístupněna veřejnosti. V roce 1960 byl změněn název muzea na Okresní vlastivědné středisko, v roce 1963 vznikl v Bruntále Vlastivědný ústav, který byl v roce 1979 opětovně přejmenován na Okresní vlastivědné muzeum a později na Muzeum v Bruntále.

V bruntálském zámku jsou zachovány původní malby a vybavení, které jej řadí mezi nejvýznamnější objekty svého druhu ve Slezsku. V místnostech je vystavován vzácný nábytek, zbraně, obrazy významných malířů -- Francesca de Ponte zvaného Bassana, Jakoba Willemsze de Wetta, Johannese Pietrsze Schoeffa, Francoise Bouchera, Cornelise Norberta Gysbrechtse a dalších. Návštěvníci si mohou prohlédnout hlavní sál (jednu z nejkrásnějších zámeckých prostor u nás), zahradní salon, zbrojnici, rokokový salon se vzácně dochovanou původní výzdobou, římský sál, orientální salon a barokní zámeckou kapli. Pozoruhodná je zámecká galerie s díly italských, holandských, vlámských a německých mistrů 16.-18. století a zámecká knihovna, obsahující přes dvacet tisíc svazků knih.  Ve výstavních prostorách se konají muzejní a výtvarné výstavy.    

Okolo zámku vznikl v 18. století krásný anglický park se sochami a jezírky s lekníny.

Zajímavost: Řád německých rytířů byl v roce 1923 přejmenován na Německý řád (Ordo teutonicum). Má svůj původ ve Svaté zemi, kde roku 1190 založili měšťané z Brém a Lübecku špitál pro nemocné poutníky a křižáky. Po roce 1918 se stal výhradně duchovním řádem, v současné době je rozdělen na 5 provincií. Jeho rodinu tvoří 70 kněží, 300 řádových sester a 500 familiárů.

Ve městě najdeme krytý bazén, koupaliště a řadu sportovních zařízení.