První zmínka o Rabštejně pochází z doby, kdy jej dobyl olomoucký biskup Konrád. Za husitských válek byl hrad baštou protihusitského odboje.Pozdější majitelé Tunklové patřili k věrným krále Jiřího z Poděbrad. Většina majitelů okolních hradů stranila králi Matyášovi a obě zúčastněné strany si vzájemně plenily državy. Jejich rozepře dobou trvání přerostly i spor Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem. Poté získal Rabštejn Petr ze Žerotína, který si pro svou potřebu postavil janovický zámek. Hrad využíval jen jako obydlí panských služebníků.Později se stal Rabštejn panským vězením. Za třicetileté války zde byly ukryty důležité listiny a cennosti. Asi proto byl v roce 1645 dobyt švédskými vojsky. Švédové tu zanechali Kuklenderovu posádku, která byla celý rok postrachem okolí, než byla císařským vojskem pochytána a ztrestána na hrdle. Ve zprávě z roku 1759 se již mluví o tajemném vchodu do podzemí zbořeného hradu.Dnes je těžké rekonstruovat původní vzhled hradu, z něhož zbyly jen základy zdí a věže. Skály v okolí slouží jako horolezecký terén.

V letech 2002 -- 2005 vyrostla na základech vyhořelé hájenky horská chata, kde bylo možné se ubytovat nebo v nouzi ve vlastním spacáku přečkat noc.  V roce 2007 chata změnila provozovatele.